Trends in the history and fate of patients hospitalized for acute myocardial infarction

V. Staněk,M. Gebauerová,M. Želízko,J. Piťha,R. Poledne,V. Lánská,J. Mrázková,J. Kettner,J. Kautzner

Published 2018 in Cor et Vasa

ABSTRACT

Cilem studie je ukazat anamnezu, klinický průběh a casnou i pozdni mortalitu 1 291 mužů středniho věku (< 65 roků) hospitalizovaných v letech 2006-2016 pro akutni infarkt myokardu. Vsichni nemocni přijati do 24 hodin (90 % pacientů) byli po přijezdu angiograficky vysetřeni; perkutanni koronarni intervence (PCI) infarktove tepny byla urgentně provedena u 85,4 % vsech nemocných, u 14,6 % byla před propustěnim provedena PCI dalsi neinfarktove tepny a u 7,7 % byl proveden v casnem pořadi aortokoronarni bypass (CABG). Primarni fibrilace komor se vyskytla u 8,6 % nemocných, kardiogenni sok u 5,1 %. Mortalita kardiogenniho soku dosahovala 53 %. V celem souboru byla 28denni mortalita 4,8 %, dalsi jednorocni mortalita (28 dni-1 rok) 1,7 %. Dlouhodoba mortalita celeho souboru byla sledovana do konce roku 2015. Dlouhodobou mortalitu nepřiznivě ovlivňuje věk, udaj o dřive prokazane ischemicke chorobě srdecni (PCI nebo CABG nebo dřive proběhlý infarkt myokardu [p < 0,040], nizka hodnota ejekcni frakce při přijeti [p < 0,001, EFLK < 35 %] a projevy srdecniho selhani v akutni fazi onemocněni [sok, Killip III, p < 0,001]). Jeden rok přežilo 1 158 nemocných a 918 z nich se (79,3 %) podařilo po roce ambulantně zkontrolovat. Nova nefatalni přihoda se vyskytla jen u osmi nemocných (0,9 %), anginu pectoris udavalo 54 mužů (5,9 %).Druhým cilem je ukazat změny v anamneze, klinickem obraze a mortalitě, ke kterým doslo u mužů v teto věkove kategorii v průběhu let 1970-2016. K analýze dat mužů tohoto věku byly použity udaje registru Světove zdravotnicke organizace (WHO) a registru Evropske kardiologicke spolecnosti (ESC) a dale byly použity vlastni soubory mužů ve věku do 65 let z let 1970-1977 (bez reperfuzni lecby), soubor z let 1991-1995 (trombolyticka era) a konecně soucasný soubor z let 2006-2016. Hospitalizacni (28denni) mortalita klesala z 15-16,6 % před reperfuzni lecbou na 8,7 % v eře trombolýzy až na konecných 4,8 % v letech 2006-2016. Stejně tak klesala mortalita do jednoho roku (28-365 dni) z 11,5 % na soucasných 1,6 %. K výrazným změnam dochazi tež v anamneze nemocných. Výskyt předchozi anginy klesal ze 42 % v letech 1970 na 24 % v eře převažujici trombolýzy až na soucasných 6,1 %. Podobně klesalo procento výskytu předchoziho srdecniho infarktu, z někdejsich 25-30 % na soucasných 9,6 %.Mensi výskyt anginoznich obtiži před přihodou a mensi výskyt předchoziho infarktu je způsoben nejen ucinnějsi medikaci a sekundarni prevenci, ale i soucasnou strategii revaskularizace u nemocných s anginou a strategii casne revaskularizace myokardu po koronarni přihodě. Na poklesu mortality pacientů hospitalizovaných pro akutni infarkt se tedy podili nejen casna rekanalizace infarktove tepny, ale i mensi výskyt předchoziho infarktu a lepsi stav koronarniho řecistě u pacientů s dřive diagnostikovanou anginou a dřive proběhlým infarktem.

PUBLICATION RECORD

CITATION MAP

EXTRACTION MAP

CLAIMS

  • No claims are published for this paper.

CONCEPTS

  • No concepts are published for this paper.

REFERENCES

Showing 1-21 of 21 references · Page 1 of 1

CITED BY

  • No citing papers are available for this paper.

Showing 0-0 of 0 citing papers · Page 1 of 1